|
|
Ocenění výše škody způsobené zásahem blesku do rodinného domu v obci Šebetov
Šumberová, Petra ; Klimeš, Jan (oponent) ; Šmahel, Milan (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je stanovit výši pojistného plnění za škodu způsobenou zásahem blesku do rodinného domu v obci Šebetov. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám základními pojmy, které souvisí s danou problematikou. Dále je přiblížena oblast oceňování majetku a pojišťovnictví. Praktická část pak s využitím teoretických znalostí řeší konkrétní případ. Nejprve je popsána daná lokalita, rodinný dům a pojistná událost (živelná událost – blesk). Následuje výpočet časové ceny těsně před pojistnou událostí, dále jsou vyčísleny náklady na opravy vzniklých škod a po té je zjištěna časová cena po provedení oprav. V závěru je pak provedeno porovnání časových cen, porovnání nákladů vynaložených na opravy a zhodnocení pojistné částky dohodnuté v pojistné smlouvě.
|
|
|
Srovnání znalostí laiků a odborníků o mimořádných událostech způsobených přírodními živly
ULBRICH, Lukáš
Diplomová práce řeší problematiku přírodních živlů. S těmito živly souvisí i negativní mimořádné události, které s sebou mnohdy přináší ztráty na lidských životech. Práce charakterizuje základní dělení mimořádných událostí, zaměřuje se na mimořádné události naturogenního charakteru. Definuje jednotlivé mimořádné události způsobené přírodními živly, jejich následné řešení orgány krizového řízení, aplikaci příslušných zákonů a okrajově zmiňuje nejznámější přírodní katastrofy u nás i ve světě. Diplomová práce zároveň zkoumá za pomoci dotazníkového šetření znalosti laiků a odborníků, které jsou následně analyzovány, interpretovány a stanovené hypotézy řešeny statistickými metodami.
|
|
|
Krizový management sportovních akcí RunCzech v době pandemie
Stiborová, Daniela ; Crossan, William Morea (vedoucí práce) ; Šíma, Jan (oponent)
Název: Krizový management sportovních akcí RunCzech v době pandemie Cíle: Cílem této bakalářské práce je nabídnout ucelený pohled na možné provedení krizového managementu v kontextu masových sportovních akcí a koronavirové krize. Metody: Výzkum byl proveden pomocí kvalitativní metody, kdy potřebná data pro šetření byla získána z polostrukturovaných rozhovorů a z analýzy obsahů dokumentů a virtuálních dat. Virtuální data byla sbírána a analyzována kontinuálně v průběhu první vlny koronavirové pandemie v České republice. Rozhovory byly provedeny se Sašou Belovski (Business Development Director v RunCzech) po skončení první koronavirové vlny. Výsledky: Výsledky jsou zpracovány pomocí metody případové studie, která nabídla podrobný rozbor nastalé situace koronavirové krize, dopadající na organizace pořádající sportovní eventy (v tomto případě se jedná o RunCzech), stejně jako na jejich zájmové skupiny. Výsledky především dokazují nutnost protikrizové prevence, včasné a přesné krizové komunikace a také flexibilního přizpůsobení se nastalé krizové situaci. Klíčová slova: PR, krize, přírodní katastrofa, krizová komunikace
|
|
|
Problematika přívalových povodní
Bláha, Michael ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název práce: Problematika přívalových povodní Cíl práce: Cílem této bakalářské práce je teoreticky popsat problematiku naturogenních abiotických mimořádných událostí-přívalových povodní a dále uvést příklady vybraných a významných přívalových povodní z historie na území dnešní České republiky. Metody: Metody použité k získání potřebných informací o problematice přívalových povodní byly vyhledání dostupné odborné literatury a studijních pramenů a jejich rešerše. Výsledky: Výsledkem této bakalářské práce je sepsání zjištěných informací o problematice přívalových povodní a dále stručný přehled historie vybraných významných přívalových povodní na území dnešní České republiky. Klíčová slova: mimořádná událost, přívalový déšť, intenzivní srážky, živelní pohroma,
|
|
|
Ocenění výše škody způsobené zásahem blesku do rodinného domu v obci Šebetov
Šumberová, Petra ; Klimeš, Jan (oponent) ; Šmahel, Milan (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je stanovit výši pojistného plnění za škodu způsobenou zásahem blesku do rodinného domu v obci Šebetov. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám základními pojmy, které souvisí s danou problematikou. Dále je přiblížena oblast oceňování majetku a pojišťovnictví. Praktická část pak s využitím teoretických znalostí řeší konkrétní případ. Nejprve je popsána daná lokalita, rodinný dům a pojistná událost (živelná událost – blesk). Následuje výpočet časové ceny těsně před pojistnou událostí, dále jsou vyčísleny náklady na opravy vzniklých škod a po té je zjištěna časová cena po provedení oprav. V závěru je pak provedeno porovnání časových cen, porovnání nákladů vynaložených na opravy a zhodnocení pojistné částky dohodnuté v pojistné smlouvě.
|
|
|
Alternativní přenos rizik při řešení důsledků přírodních katastrof
Kúdeľková, Barbora ; Ducháčková, Eva (vedoucí práce) ; Daňhel, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce s názvem Alternativní přenos rizik při řešení důsledků přírodních katastrof se zabývá současnými problémy, které pro pojistný a zajistný trh vyplývají z katastrofických události, jejich řešeními a historickým vývojem. Práce zdůrazňuje důvody významnosti alternativních metod přenosu rizik na kapitálový trh a stručně popisuje jednotlivé nástroje a nositele rizika na trhu ART. Zaměření práce se poté přesouvá na přírodní katastrofy a řešení jejich důsledků pomocí sekuritizovaných cenných papírů, konkrétně katastrofických dluhopisů, které jsou v rámci sekuritizace pojistných rizik pojišťovnami i investory nejvíce vyhledávanými produkty. Nebezpečí, které přírodní katastrofy pro pojistný trh představují, jsou naznačeny na historickém a současném vývoji, doplněné o statistiky s ním související.
|
|
|
Informovanost studentů střední školy v problematice výskytů mimořádných událostí na území města Klatovy
BUREŠ, Jiří
Téměř každý den se lidé vystavují nebezpečí, které pro ně představují neočekávané situace, jako jsou živelní pohromy, dopravní nehody nebo nejrůznější havárie spojené s únikem nebezpečných látek. K omezení těchto mimořádných událostí přijímá stát nejrůznější opatření, jakými jsou například zákonné normy. Hlavním takovým opatřením je ochrana obyvatelstva. Ke zmírnění následků mimořádných událostí je potřeba, aby i občané věděli, jak se v takovýchto nepříznivých situacích zachovat, jak na ně reagovat a jak pomoci sobě a ostatním. To se ale neobejde bez neustálého vzdělávání. Výchova a vzdělávání obyvatelstva by měla začít už od útlého věku a během života by se znalosti v tomto směru měly prohlubovat. V teoretické části této práce jsou popisovány veškeré mimořádné události, se kterými se člověk může setkat. Ať už jsou to MU způsobené přírodou nebo zaviněné člověkem. Dále přibližuje postupy, které se týkají právě ochrany obyvatelstva. Jak se zachovat při zaznění signálu "všeobecná výstraha", jak se připravit na evakuaci a jak jí provádět nebo jak se v případě nebezpečí schovat. Dále se seznamuje i s krizovými stavy, které mohou nastat. Důležité jsou také postupy jednotlivých složek integrovaného záchranného systému, které hrají velikou roli při zdolávání mimořádných událostí. Závěrem teoretické části jsou vysvětleny základy statistiky, které představují velké procento výzkumné části. Cílem práce bylo zhodnotit znalosti studentů vybrané střední školy v problematice výskytu MU a vědomosti o činnostech vyplývajících pro občana v případě vzniku MU na území ORP Klatovy. Následně byly stanoveny dvě hypotézy, a to: H1: "Studenti vybrané střední školy jsou obeznámeni s možností vzniků mimořádných událostí na území města Klatovy" a H2: "Studenti vyšších ročníků mají více informací v problematice ochrany obyvatelstva než studenti nižších ročníků". K těmto cílům a ověření hypotéz bylo třeba sestavit anonymní dotazník zaměřený na toto téma a přistoupit s ním ke statistickému šetření. Šetření proběhlo na střední škole obchodní akademie v Klatovech a výzkumný soubor tvořilo 200 studentů. 100 studentů z 1. a 2. ročníků a 100 studentů z 3. a 4. ročníků. Dotazník obsahoval 13 otázek a vždy byla pouze jedna správná odpověď. Úspěšnost mezi jednotlivými otázkami byla velmi různorodá. Výsledky některých otázek byly zarážející, ale byly i otázky, které studenti vyplnil s přehledem. Pojem "všeobecná výstraha" zná pouze 21 % studentů. Znamená to tedy, že v případě zaznění tónu všeobecná výstraha nebude 79 % studentů vědět, co dělat. Naopak 90 % studentů ví s přehledem důležitá telefonní čísla, která je třeba vytočit v případě ohrožení. Pouze 39 % studentů má přehled o nebezpečí vyplývající pro ně na území ORP Klatovy z vodní nádrže Nýrsko. 86 % všech studentů má dobrý přehled o jednotlivých základních složkách integrovaného záchranného systému. Celkově studenti nižších ročníků uspěli se 49 % úspěšností. 42 % získali starší studenti. Tedy o 7 % méně. Prostřednictvím deskriptivní a matematické statistiky se docílilo k vyhodnocení stanovených hypotéz. Hypotéza č. 1 byla potvrzena na základě deskriptivní statistiky. Hypotéza č. 2 byla vyvrácena prostřednictvím matematické statistiky, což znamená, že studenti vyšších ročníků nemají více informací v problematice výskytu mimořádných událostí na území ORP Klatovy. Veškerá data jsou zpracována a prezentována v kapitole "Diskuse" a "Výsledky". Výsledky této práce byly předány představitelům vedení školy, kteří zprostředkovávají každoročně přednášky o mimořádných událostech a zásadách první pomoci v rámci turistického kurzu na Hracholuské přehradě. Otázky v dotaznících mohou být použity a řádně vysvětleny během těchto povinných kurzů v rámci prezentací, které se zaměří na jednotlivé otázky použité v dotazníku.
|
|
|
Úloha veřejných financí při obnově území
Dvořák, Pavel ; Strnad, Zdeněk (vedoucí práce) ; Glaser, Lukáš (oponent)
Diplomová práce "Úloha veřejných financí při obnově území" hodnotí zapojení veřejných financí při obnově území po zásahu živelními pohromami ve spojitosti s budováním preventivních opatření v návaznosti na platnou legislativu. Provádí analýzy čerpání veřejných financí na prevenci před živelními pohromami a na následnou obnovu území po živelních pohromách demonstrovaných na příkladu povodní. Pro posouzení efektivnosti vynakládání prostředků z veřejných financí na živelní pohromy byla vybrána povodeň, neboť ta postihuje území České republiky ze všech živelních pohrom nejčastěji. Výstupem práce je zhodnocení efektivnosti veřejných výdajů v komparaci se zkušenostmi z okolních evropských zemí a formulace doporučení pro zefektivnění systému financování odstraňování následků živelních pohrom.
|
|
|
Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti – listopad 2014
Tuček, Milan
V listopadovém šetření CVVM posuzovali občané České republiky, jak velkou hrozbou představuje působení vybraných skupin na území ČR. Zjišťovány byly rovněž názory veřejnosti na reálnost ohrožení určitými skutečnostmi přesahujícími rámec republiky, jako je válka, epidemie, přírodní katastrofy a surovinová či ekonomická krize. Tyto dvě otázky byly doplněny i otevřenou otázkou, zjišťující, který stát v současné době představuje pro ČR bezpečnostní hrozbu. Dále šetření zjišťovalo očekávání do budoucna, pokud jde rodinu, českou společnost a lidstvo jako celek.
|
|
|
Informovanost dospělých obyvatel správního obvodu obce s rozšířenou působností, Jilemnice o možnosti vzniku a správných zásad počínání při mimořádné události přírodního charakteru.
VOHNOUTOVÁ, Markéta
Mimořádné události přírodního charakteru ohrožují lidstvo již od jeho počátků. Obec s rozšířenou působností jménem Jilemnice se nachází v Podkrkonoší a měla by být připravena na jakoukoli mimořádnou událost. Každé roční období s sebou nese svá rizika a danou lokalitou se riziko zvyšuje. Ať již hovoříme o sněhu, vodě či větru. Například v zimě je municipalita ohrožena velkými přívaly sněhu, z čehož vyplývá následné riziko jarních povodní. Těmto vlivům nemůžeme zabránit, pouze zmírnit následky. Informovanost je jedním z nejdůležitějších aspektů při správném a pohotovém rozhodování, které může ovlivnit náš život, zdraví a majetek. Ke splnění základního cíle diplomové práce bylo zapotřebí nejdříve nastudovat a vytvořit teoretickou část práce. Teoretická část práce se skládá z typologie mimořádných událostí přírodního charakteru a zásad správného počínání při jejich vzniku. Dále stručnou charakteristiku území obce s rozšířenou působností Jilemnice. Na základě nastudovaných informací byl vytvořen dotazník, který byl následně aplikován u respondentů laické veřejnosti občanů s trvalým pobytem na území ORP Jilemnice. Účastníci z řad laické veřejnosti byly vybrány záměrným výběrem ve spolupráci s odborníkem samosprávy ORP Jilemnice. Vybráno bylo 100 respondentů z řad laické veřejnosti ORP Jilemnice. Pro potřeby výzkumu podle pohlaví se záměrný výběr stratifikoval na 50 žen a 50 mužů. K dosažení vymezeného základního cíle byly vytyčeny 2 hypotézy, základní (H) a dílčí hypotéza (H1). Formulované hypotézy byly následující: H) Informovanost dospělých obyvatel správního obvodu obce s rozšířenou působností Jilemnice neboli laická veřejnost má Gaussovo rozdělení. H1) Mezi informovaností dospělých žen a mužů správního obvodu ORP Jilemnice, v problematice možnosti vzniku a správných zásad počínání při MU přírodního charakteru, je statisticky významný rozdíl na hladině [alfa]= 0,05. Hypotéza spolu se svou dílčí hypotézou byly stanoveny pomocí metod deskriptivní statistiky a matematické statistiky. Deskriptivní statistika byla provedena pomocí následujících kroků: formulace statistického šetření, škálování, měření, elementární statistické zpracování. Matematická statistika byla provedena pomocí neparametrického a parametrického testování. Prvním krokem neparametrického testování bylo provedeno intervalové rozdělení četností. V práci bylo použito 7 intervalů o stejném rozsahu. Poté byl zvolen vhodný test neparametrického testování pro zpracování dat. V práci se využil [chí2]test neboli test dobré shody. Následuje testování normality, kterého bylo docíleno pomocí výpočtů integrálů jednotlivých ploch za pomoci zavedení proměnné u, využitím primitivní funkce F(ui) za pomoci statistických tabulek, použití [chí2]testu pro srovnání [chí2]teor a [chí2]exp, vyvrácení nebo potvrzení hypotézy práce. Z kapitoly parametrického testování bylo využito dvojvýběrové testování za účelem vyvrácení dílčí hypotézy. Dvouvýběrový t- test byl proveden ze srovnání empirického parametru [mí1]=O1 nebo [sigma1] a Sx s vnějšími teoretickými údaji [mí2] a [sigma2]. Základní hypotéza byla ověřena a pozitivně přijata. Informovanost dospělých obyvatel správního obvodu ORP Jilemnice, bylo předpokládáno Gaussovo (normální) rozdělení. V tomto směru byl uvedený předpoklad splněn. Dílčí hypotéza se nepotvrdila. Zkoumání rozdílu informovanosti dospělých žen a mužů žijících na území ORP Jilemnice byl očekáván. Lze však konstatovat, že jak ženy, tak muži mají stejnou informovanost o možnosti vzniku a správných zásad počínání při MU přírodního charakteru. Vzhledem k původnímu předpokladu jde o překvapující závěr.
|
host ::
RSS.